Posouzení významu varhan kostela Povýšení sv. Kříže v Dolní Bělé


Jednomanuálové varhany s pedálem, postavil v roce 1876 pražský varhanář Karel Schiffner. Jedná se již o druhé varhany postavené v  tomto kostele. Podle farní kroniky se toho roku „poštěstilo nových varhan sbírkami docíliti“. Staré varhany v té době již 12 let mlčely pro svou značnou sešlost. Velkou část nákladů potřebných pro postavení varhan vybrali mezi sebou „osadníci Bělští“, 230 zlatých 83 krejcarů. Ostatní sponzoři, jmenovitě kníže Metternich, pán ze Štarcků, místní p.farář a kaplan přispěli dohromady 86 zlatými 40 krejcary. Zbytek byl doplacen z kostelní pokladny.

Varhany mají tzv. zásuvkové vzdušnice, rozsah manuálu C – d3, rozsah pedálu C – c1, obě klávesnice jsou chromatické. Zvláštností je hrací stůl zabudovaný do skříně varhan zpředu, tzv. Spielschrank, typický pro barokní varhany, v druhé polovině 19. století neobvyklý. Však také místní farář P.Antonín Kříž si r.1914 ztěžuje na toto uspořádání, kdy „varhaník sedí zády do lodi chrámové, což má velkou závadu jednak při zpěvu, řízení hudby i co se osvětlení týče“. Dnes ovšem použité konstrukční řešení hodnotíme z hlediska varhan i varhaníka spíše jako velkou přednost. Varhany mají 6 rejstříků v manuálu a 1 v pedálu.

Dispozice:
manuál pedál
Bourdun 8´ Subbass 16´
Gamba 8´  
Principal 4´  
Flétna 4´  
Oktáva 2´  
Mixtura 1 1/3´+ 1´  

Pedálová spojka je odpojena, nefunguje a nefungovala již r.1914. Jiná pomocná zařízení varhany nemají. V postamentu nástroje je umístěn zásobníkový záhybový měch s klínovým čerpacím měchem pod ním. Šlapadlo kalkanta je v zadní části varhanní skříně. K boku varhan přistavěl varhanář Heger z Hořovic malý dřevěný elektrický ventilátor.

Je na místě zmínit se o osobě stavitele zdejších varhan Karlu Schiffnerovi. Ten se narodil r.1835 v severočeském Cvikově. Vyučil se v Praze u proslulého varhanáře Josefa Gartnera mladšího, posledního člena významného varhanářského rodu v Čechách Gartnerů z Tachova. Po mistrově smrti převzal jeho dílnu. U Karla Schiffnera se vyučil i jeho mladší bratr Jindřich, který pak získal zkušenosti v několika předních německých varhanářských firmách a po vážném onemocnění svého bratra Karla převzal i jeho firmu. Tu rozšířil a přivedl ke značnému rozkvětu. Jeho závod se stal jedním z nejproduktivnějších výrobců varhan na přelomu 19. a 20. století v Evropě. Karel Schiffner zemřel ve svých 59 letech r.1894.

Na varhanách kostela v Dolní Bělé můžeme ještě vycítit velký vliv Josefa Gartnera, představitele českého tradičního varhanářství, vycházejícího z barokních zásad stavby nástroje ale i jeho zvukové stránky. Takových nástrojů bez podstatnějších pozdějších zásahů a přestaveb v Čechách mnoho nenalezneme. O to jsou varhany zdejšího kostela cennější. Po zvukové stránce jde o velice zdařilý nástroj. Varhany nejsou v  současné době v dobrém stavu. Jsou částečně napadeny červotočem, hlavně v dřevěných píšťalách, odkud se postupně rozšíří do celých varhan. Jejich vnitřní prostor je znečištěn prachem a špínou. Pedálová spojka nefunguje a traktury vyžadují opravy. Varhany potřebují i nový ventilátor umístěný do protihlukové skříně a nový rozvod elektrické instalace.

Opravu nástroje je nutno zaměřit hlavně na důsledné odstranění červotoče a opravu pedálové spojky. Protože použitá spojka je poměrně komplikovaná, měl by ji opravit zkušený varhanář. Jediná zaručená metoda likvidace červotoče je ozáření paprsky Gama a následné napuštění dřevěných částí varhan vhodným chemickým roztokem. Cenu opravy varhan odhaduji na zhruba 200 tisíc Kč, přesnější odhad lze udělat po podrobnější prohlídce nástroje.

Na závěr bych chtěl připojit několik poznámek.
Kostelní varhany nejsou jen hudebním nástrojem, který přispívá k psychickému uvolnění a získání duševní vyrovnanosti účastníků shromáždění, je i aktivním činitelem lokální historie obce. Provázel a provází celé generace farníků nedělními a svátečními bohoslužbami, celým životem od křtu, přes svatbu až po poslední rozloučení. Tvoří výtvarný protějšek oltáře, kostelu bez varhan cosi podstatného chybí. Zájem o hudbu u mnoha významných muzikantů minulosti, ale i současnosti, začal vznikat na chrámových kůrech. Varhany byly vždy i významným spolutvůrcem hudebnosti širokých vrstev obyvatelstva.

Neexistují dvoje naprosto stejné kostelní varhany, pokaždé jsou totiž navrženy a možno říci ušity pro daný akustický a architektonický prostor. Pro svou jedinečnost lze jen stěží určit jejich cenu, tak je tomu ostatně u všech uměleckých artefaktů. V naší zemi není ještě význam historických varhan doceněn tak, jako ve vyspělých západních zemích. V souvislosti s evropskou integrací však musí zákonitě dojít ke změně v  myšlení i širších vrstev obyvatel obcí. Péče vložená do historicky a umělecky cenných varhan je tedy investicí do budoucnosti. Bez náležité péče varhany zaniknou a bude pozdě říkat: "kdybychom věděli, jaké budou mít naše varhany cenu, lépe bychom se o ně starali".


V 19.století byli obyvatelé obce schopni vybrat mezi sebou z často nuzných příjmů poměrně velký obnos na postavení nových varhan. V dnešní době by jejich potomci mohli na odkaz předků navázat a alespoň přispět k zachování tohoto cenného nástroje.


Ing.Jiří Reindl, organolog Diecéze plzeňské
6.února 2006