Obce patřící k farnosti


Dolní Bělá

Fara v barokním stylu, z roku 1769, postavena jako jednoduchá dvoukřídlá patrová stavba.. Nad vchodem je erb plaského opata Fortunata Hartmana s letopočtem vzniku. Kotva je znakem plaského opatství a písmena F, H, A, P, P, L, V, V, G, znamenají iniciály celého znění církevního majestátu tehdejšího opata Fortunáta Hartmana: Fortunat Hartman, Abbas Plassensis, Praepositus Lipensis, Vicarius Visitator generalis. Kostel Povýšení sv. Kříže - původní kostel byl založený před rokem 1357, okolo býval hřbitov. V letech 1820- 1822 byl na jeho místě postavený nový kostel, v dnešní podobě. Je neorientovaný, jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem se sakristií po straně. Hlavní oltář pocházel z kostela bývalého dominikánského kláštera v Plzni. V roce 1904 byl zhotoven nový oltář, hlavní i postranní. Na hlavním oltáři zůstaly 4 barokní sochy evangelistů a tělo Krista, které je ale kopií původní plastiky. Sousoší v postranním oltáři Nejsvětější Trojice je z bývalého kostela v Loze. Vrchol věže končí trojtramenným křížem, na jehož spodním břevnu je datum 1730. Tento kříž je z bývalého kostela u Lozy, který byl postaven na místě původní malé svatyně právě v roce 1730.
Barokní kaplička při silnici do Horní Bělé je z roku 1736.

Dolní Bělá - kostel Povýšení sv. Kříže Fara v Dolní Bělé

Horní Bělá

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Horní Bělé
Kaple sv. Jana Nepomuckého postavená v pozdně barokním slohu z r. 1774. Vystavěna byla obcí Bělskou. V listině, kterou rychtář vystavil stojí, že konšelé a celá obec se zavazují kapli v dobrém stavu udržovati.
Obecní stránky Horní Bělé





Kaplička svaté Rodiny v Dražni

Dražeň

Kaplička sv. Rodiny, založená 1911 obcí na místě původní staré kapličky.











Krašovice

Nejstarší zmínky o Krašovicích jsou z r. 1232. Byla zde tvrz, v místech pod dnešním kostelem. V husitských válkách byla tvrz pobořena, vesnice vypálena a statek připojen k panství v Dolní Bělé. Na místě dnešního kostela stávala románská stavba, asi z roku 1278. Již ve 14. století je zmiňován Kostel sv. Jiljí, původně gotický, nově vystavěný v pozdně barokním stylu r. 1778 (1775). Po požáru v r. 1957 obnovený.

Kostel sv. Jiljí v Krašovicích Kostel sv. Jiljí v Krašovicích

Ledce

K roku 1181 se Ledce připomínají jako farní ves. Na místě dnešního kostela, zasvěceného sv. Jakubu Většímu, stával původně románský kostel (1183). Protože ves i patronát kostela náležely tehdy plaskému klášteru, je možné se domnívat, že kostel byl dílem klášterní stavební huti. O formě tohoto nejstaršího ledeckého kostela nelze dnes s určitostí mnoho říci, protože zmizel pozdějšími přestavbami. Vystavěn byl z kamene. Při nedávné opravě dnešního kostela se totiž našly v gotickém lomovém zdivu západní poloviny dnešní lodi poměrně velké, přesně otesané románské kvádry. Někdy v době Karla IV. byl kostel nově přestavěn v poklasické gotice 14. století, s lodí asi o polovinu kratší než dnešní. Roku 1703 byla přistavěna k severnímu boku presbytáře prostá přízemní oratoř a později k jižnímu boku sakristie. V letech 1768(1762)—1769 byl kostel upraven v barokním slohu. V západním průčelí byla vztyčena vysoká hranolová věž s cibulovou bání. Nad vrcholem triumfálního oblouku je umístěn štukový znak patronů a stavebníků barokního kostela, hrabat z Vrtby. Hlavní rámový oltář kostela vytvořil roku 1712 plzeňský sochař Kristián Widman. Oltářní obraz je dílem ve své době renomovaného plzeňského malíře Matěje Nettla (1660 - 1747). Plzeňští Pernerové ulili pro kostel zvony. Kolem kostela býval hřbitov, ohrazený dodnes zachovanou architektonicky řešenou zdí s mřížovými vraty. Dnes je jeho plocha jen zatrávněna. Fara, která se nachází v sousedství kostela je z doby kolem roku 1760, barokní, patrová, s mansardovou střechou. Nyní na faře sídlí Sdružení Ledovec.

kostel sv. Jakuba  Většího v Ledcích kostel sv. Jakuba Většího v Ledcích



Úněšov

Je ve 14. století písemně doložen jako farní ves Protáhlá Okrouhlice. Tvrz je připomínaná kolem roku 1344, obydlená do v 15. stol..Kostel sv. Prokopa původně gotický, uváděn jako farní k r. 1384, přestavěn v barokním stylu v letech 1738 - 1739. V obci se ještě nachází kaple z 18. století poblíž silnice. Na návsi před kostelem stojí barokní socha Immaculaty z 18. století.

kostel sv. Prokopa v Úněšově kostel sv. Prokopa v Úněšově





kostel sv. Václava v Číhané

Číhaná

Ves je uvedena v papežské listině, potvrzující majetek kláštera v Teplé, z r. 1219. Založení kostela sv. Václava je v pověstech kladeno před rok 1162. Roku 1717 byl barokně přestavěný. Sakristie a věž byly přistaveny v roce 1860 a upraveny r. 1900. Staročeské náhrobní nápisy, umístěné na kostelních zdech, jsou ze 16. a 17. stol.. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1704, pod kostelem stojí sochy sv. Jana a sv. Floriána z 18. století.










Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí

Březí

Uprostřed návsi v osadě, dříve zvané Šestlice stojí barokní kostel Nanebevzetí p. Marie - postavený v letech 1719 - 1720 nákladem tepelského opata Raimunda Wilferta II.









Kostel sv. Mikuláše v Pernarci

Pernarec

V severní části obce se nachází zámek Krukanice. Barokní budova pochází z 2. pol. 17. stol, přízemí tvoří starší stavba s křížovými klenbami. Před vjezdem na nádvoří byly na pilířích sochy sv. Norberta a sv. Hroznaty. Kostel sv. Mikuláše původně gotický (z konce 14. stol.) ,v letech 1820-1822 byla přistavena empírová loď. Z Gotické stavby se dochovaly jen knežiště a sakristie. V okolí obce se nachází několik Božích muk ze 17. stol. až 19. stol..








Nekmíř

Ves s tvrzí je doložena ve 14. stol. Na místě tvrze, v severní části obce při rybníku, stojí dnes zámek, trojkřídlý, pozdně barokní z 2. pol. 18. století. Vznikl rozšířením původně patrně renesanční dvoukřídlé tvrze s valenými sklepy a s kamennými masivními lomenými portály. Kaple na návsi byla postavena v 19. století. Při cestě z Tatiné stojí socha sv. Jana Nepomuckého, barokní, z 2. čtvrtiny 18. stol.. U Nekmíře se odehrála jedna z vítězných bitev husitských vojsk proti katolickému panstvu. Léta Páně 1419, 2. prosince se 2000 mužů v čele s Bohuslavem ze Švamberka utkalo v boji s 300 husity, kteří svými 7 vozy utvořili první obrannou hradbu. Husité vyhráli, od těch dob se v těch místěch říká " Na smrtelnici".


Nevřeň

Ve vsi se nachází kaple postavená v 1. pol. 19. století. Při ní barokní soška evangelisty a sv. Jana Nepomuckého.





Kaplička v Hunčicích

Hunčice

Socha sv. Jana Nepomuckého v Hunčicích Ves patřila k panství hradu Frumštejn, po zániku hradu byl v hunčickém zemědělském dvoře postaven panský dům, zvaný zámeček, uváděný poprvé v letech 1572 - 1589. Hrad byl postaven v době Karla IV., v roce 1467 byl dobyt královskými vojsky Jiřího z Poděbrad, vypálen a opuštěn. Dnes jsou patrny jen náznaky příkopu a prohlubeniniy po věži a studni. Kaple v obci pochází z doby kol r. 1800. Kaple při odbočce do Radimovic je z 1. pol. 19. století. V obci pod statkem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého.









Všeruby

Kostel sv. Martina ve Všerubech Nejstarší zmínka o obci, která leží na potoku Třemošné, je z r. 1212. Na návrší nad vsí stával ve 13. stol. hrad, který po roce 1539 pustne. Založen byl koncem 12. stol. pravděpodobně Hrdiborem z rodu Hroznatovců. Součástí hradu byl kostel sv. Martina, původne románský, z konce 12. století. Spojen byl s palácem hradu dřevěnou lávkou, po které panstvo přecházelo. Po přestavbě presbytáře v 17. stol, byly ve dvou nikách umístěny barokní sochy Ecce homo a hlava Krista. Kostel sv. Ducha ve Všerubech Pod hradem se rozrostla obec. Nejstarší známá pečeť města je z roku 1571 a nese, mimo znak, nápis: "Pecziet miesteczka Wssierub z r. 1571". Na náměstí stojí pozdně gotický kostel sv. Ducha z roku 1529, připomínaný již roku 1233. (Jiný zdroj uvádí: Kostel původně z 2. pol. 14. stol., presbytář upravený a zaklenutý v 16. stol., loď sklenuta v 17. stol..). Kostel byl přestavěný ve 2. čtvrtině 19. století. V obci se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, datovaná r. 1769, barokní, čtvercového půdorysu. Při mostu stojí na barokním kamenném sloupu dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého. Ve vsi je i židovský hřbitov s náhrobky z 18. století.






Líšťany

Kostel sv. Petra a Pavla v Líšťanech Ve vsi byl postaven jako součást zemědělského dvora počátkem 18. stol. barokní zámek. Stojí pravděpodobně na místě tvrze, připomínané k roku 1269. Vysoko nad obcí, na ohrazeném areálu, stojí fara a barokní kostel sv. Petra a Pavla, postavený letech 1768 - 1769 E. Kondelem z Plzně, v detailu dokončen r. 1774. Po severní straně lodi je přistavená empírová hrobka z r. 1821. Fara barokní, z 18. století. Při silnici do Hunčic stojí nad rotundovou kapličkou trojboká boží muka. Ve vsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728.

trojboká Boží muka v Líšťanech Kaplička v Líšťanech


Chrančovice

Kaple sv. Jana Nepomuckého, pozdně barokní, postavená v roce 1776. V obci se nachází zámek, nově postavený r. 1909 na místě pozdně barokní stavby z let 1794 - 1795.



K farnosti patřily nyní už neexistující kostely:

Loza

Mezi Lozou a Dolní Bělou stával nad hřbitovem kostel Nejsvětější Trojice. Býval kdysi farním osady Lozské. Zmínky o farním kostelu v Loze se vyskytují již v 14. stol.

Z farářů známi jsou tito:
1390 - 1394 Václav
1394 - 1407 Jindřich (Henricus – Ulricus), dosud farář v Trnové, směnou s předešlým
1408 Matěj ze Všerub

Patronem kostela byl 1390 – 1394 Jan Mimoně z Lozy. Od roku 1408 Jan Rabštein z Tlucné, tento zřídil patronát z odkazu svého otce Jana řečeného Mimoně z Tlucné roku 1405. Při kostele byl vydržován kaplan, který měl mše svaté sloužit za spásu zakladatele a členů jeho rodu.

Ve válkách husitských fara v Loze zanikla, kostel Nejsvětější Trojice se stal filiálním kostela Bělského.
Původně byl kostel malý a nedostačoval počtu věřících. Proto byl roku 1730 znovu vystavěn a to nákladem Františka Jaroslava Vojtěcha Kyšperského svobodného pána z Vřesovic., tehdejšího pána na Bělé. Dále nákladem od Antonína Benedikta Kyšperského z Vřesovic a mimo to nákladem ze sbírek učiněných sběrateli rozeslanými po celém Království Českém. Na místě dřívější malé svatyně zbudován byl prostranný a velice nákladný chrám. Novou tuto svatyni benedikoval dne 30.6. 1730 Jan Mořic Martini metropolitní kanovník pražský. Vnitřek byl pěkně vymalován, vnějšek zdobilo šest věžiček rozestavěných do tvaru španělského kříže. Klenut však nebyl, špatně sestrojenou střechou často strop byl promočen až konečně se zřítil. Také zdi dostávaly trhliny. Oltářů bylo v něm pět. Okolo kostela byl hřbitov. Kostel byl roku 1785 zrušen a pustl. Roku 1797 stály ještě zdi, nyní (= 1911, zápis z kroniky) pouze nepatrné pahrbky dávají tušiti bývalé základy. Při kostele Nejsvětější Trojice býval poustevník. V matrice farní připomíná se bratr Ondřej Dittrich, třetího řádu sv. Františka Serafského. Zbožně zemřel roku 1743 stár jsa 91 let. Niný je místo, kde kostel stával soukromým pozemkem, vidět už je jen malý hrbolek, zbytek ohradní zdi.

Tisá

U Špankova bývala ves Tisá, či Tisí, v níž již ve století 14. připomíná se kostel farní.

Faráři zde byli:
1388-1394 Jan, dosud farář v Lomazicích
1395-1409 Otík, kněz ze Štipoklas
1409 – 1411 Oldřich, oltářník Panny Marie ve farním kostele Žlutickém, směnou s předešlým
1411-1412 Petr, dosud farář v Tisu Velikém, směnou s předešlým
1412 Klement, dosud oltářník Panny Marie v Rakovníku, směnou s předešlým.

Patrony kostela byli:
1388-1411 Sezema z Bělé
1412 Purkart z Kolovrat

Ves zanikla snad ve válkách husitských, kostel osamotněl a náležel jako filiální s blízkou vesnicí Špankovem k Manětínu. Roku 1700 uvádí se ve zprávě faráře manětínského takto: Kostel sv. Jana v lese Tis řečeném. Roku 1787 byla vesnice Špankov přidělena k faře Bělské a blízký kostel sv. Jana Křtitele, kde se sloužívala jen jedna mše do roka, jakožto zchátralý a zbytečný, byl zrušen. Zdivo bylo zbořeno a prodáno. Místu, kde stával, dosud říká se na kostelíku.

Zpět na začátek